Report ze soustředka, aneb "Co to k*rva je?"

14. srpna 2012 v 20:43 | Kuro (黒) |  My Diary
Jsem doma už od neděle, ale dokopala jsem se k tomu až teď. Popravdě se mi do toho moc nechtělo -_-", ale musela jsem to vstřebat :D. Na sostředění s dramkou se toho může stát fakt hodně.
Nuž, jeli jsme tam vlakem, takže scuka jsme měli na Hlavním nádru. Nasedla jsme do vlaku a očekávala tři hodiny děsný nudy, kdy si strčím do uší sluchátka a pustím si SHINee na plný pecky. Jenže to jsem si očividně myslela špatně. V tom dobrým slova smyslu, samozřejmě. Můj bývalí spolužák Petr rozhpdně nezklamal :D. Seděla jsem s ním a ještě jedním klukem, Matrtinem. Celou cestu se do celýho vlaku ozýval náš řehot, jak jsme se smály. Slzy mi tekli proudem :D.
Tři hodiny byly za náma a my se s kuframa velikosti ménšího hrocha belhali k hotelu. Čekali jsme, že ujdeme 50 metrů, a budem tam. No nevím jak jiní, ale já po tom kiláku a půl měla dost :D. Ale hotel mě dost převapil. Byl útulný a dobře tam vařily, a ten roztomilej číšník by tak rozkošně uťápnutej ^^~. No, a jak to tak u mě bývá, seděla jsem u těch kluků pečená vařená. Smály jsme se a řešily takový krávoviny, že by se za ně nestyděli ani moje spolužačky.Byl tam jeden asi desetiletej kluk, David, kterej lezl do skříně, prej do Narnie si zašukat s Aslanem :D ne nedělám si prdel, fakt. Ikdyž spíš Aslan dostal něco do zadku :D Ano yaoistka se projevila :P
Ten Martin se mi začal dost líbit, pochopte mě, byl vtipný, galantní a hezký, až na to, jak jsem později zjistila, je to jen další vypatlanej debil. Ale to až za moment, ještě před tím jsme volali na 1188 a dělali si z nich prdel, a pak jsem usoudili, že tam asi berou jenom blondýnky :D.
Takže já se debil asi zamilovala do toho Martina. A myslela jse, že on nebudem nic mít proti, protože mě furt držel za boky a tak. Tak jsem mu to řekla, on mi to napřed nežral, a pak mi k tomu řekl: "Mě to ňák nepálí!" Tak jsem se nasrala a střelila mu takovou, že druhou lapnul o podlahu, a odkráčela. Ani se mi neomluvil kokot jeden. Pak se mě ptal, proč jsem naštvaná a já na to: "Já nejsem naštvaná, jsem jaén zklamaná a ponížená!" a jen tak tak jsem zadržela slzy. Od tohoto místa jsem odjela s pocitem zadostiučení ale i se zoufalstvím. Doma jsem ze založila kafm a čokoškou, a zalehla do postele. Až na to poslední jsem si to užila, a za půl roku jedu do Londýna :D jinak já se loučím a Sayonara
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Shiori Akira Shiori Akira | Web | 15. srpna 2012 v 23:36 | Reagovat

Ah, takže layout je hotový.... teda až na bonusy, které dodělám zítra :) ^^ Podívej se na stránku : www.shioriakira.blog.cz :) Je tam nastavený... je mi líto, že jsem ti nevyhověla v barvě.. no taky jsem nedodržela menu vlevo.. protože mi tam prostě nesedělo ať sem se snažila sebevíc ... gomenne !

2 Mao-chan Mao-chan | Web | 16. srpna 2012 v 19:50 | Reagovat

Máš moc pěkný layout ^^

3 Shio Usami No Akira Shio Usami No Akira | Web | 17. srpna 2012 v 13:14 | Reagovat

Hej hej.. kam se ztratilo zápatí s odkazem ke mně na blog?? Tsssss....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


My jsme otaku. - My máme svůj svět. - Žijeme ve své realitě. - Uvažujeme logičtěji, jelikož anime nám ukázalo co se všechno v životě může stát. - Kdyby svět zanikl otaku přežijí. - Protože mají nezlomnou víru věřit, že jednou budou někým, kým se stát nemůžou.